Bezpečný "nejrizikovější" byznys

Uznávám, tento článek má poněkud bulvární název, ale zcela záměrně. Obchodovat totiž můžeme skutečně relativně bezpečně, sportovci by řekli hrát na jistotu, a to přestože například někteří reportéři v médiích označují trading (ti, kteří o něm vůbec mají ponětí:-) za nejrizikovější způsob investování. A přitom je podle mého názoru daleko rizikovější si v dnešní době kupovat zlaté cihličky s domněnkou, že zlato dlouhodobě vždycky poroste, anebo se stejným záměrem nakupovat akcie té "zaručeně" stabilní firmy atd. To, že někteří lidé dokonce odevzdávají své tvrdě vydělané peníze do rukou tzv. finančních nebo investičních poradců a zprostředkovatelů, kteří sice mají "zaručené" tipy, ale sami na ně své peníze nikdy nevsadí, to je kapitola sama pro sebe, respektive spíše pro doktora Chocholouška. Ale jak se říká - blázen a jeho peníze mají štěstí, když se vůbec potkají.

Pojďme se ale vrátit zpět k tématu. Jak tedy obchodovat bezpečně (v rámci možností) ? Skutečně dobře se zamyslet nad money managementem (MM).

MM neznamená jen to, že na jeden obchod budeme riskovat maximálně x% účtu a že na účtu budeme mít vždy výrazně více, než jen pro pokrytí marginu. Je potřeba se trochu více zamyslet na organizací peněz a především risku, ze všech možných pohledů. Tak například pokud sice budeme na jeden obchod riskovat max. 3% účtu, ale za den "nasekáme" deset ztrát, máme třetinu účtu pryč za jeden jediný den! A přitom jsme na jeden obchod neriskovali zas tak moc. Stačí tři takové dny a definitivně končíme. Vím, je to trochu extrémní případ, ale i takové se mohou stát, pokud dostane obchodník "záchvat" toho, že musí dostat alespoň část peněz zpět.

Považuji proto za rozumné si říci, kolik jsme maximálně ochotni ztratit za jeden den obchodování. Důležité pravidlo tradingu říká, že za den bychom měli vždy riskovat jen tolik, abychom se mohli vrátit i zítra. To, kolik jsme ochotni za den maximálně ztratit, se opět nedá nijak přesně stanovit jako poučka, ale každý obchodník by měl sám zhodnotit své zkušenosti, velikost účtu a očekávání a podle toho si přístup nastavit. A v této úvaze by měl obchodník zapojit i své pocity a emoce. Ano - pocity a emoce mají i v tradingu své místo. Pocit nám totiž může prozradit, při jaké ztrátě se již přestáváme cítit komfortně a začínáme jednat pod vlivem emocí, namísto strategie. Tuto částku nezjistíme jinak než živým obchodováním se skutečnými penězi, ale jakmile ji zjistíme, může nám v našem obchodování pomoci. Prostě jakmile dosáhneme za den svého celkového stoplossu, přestaneme obchodovat, protože jednak se daný den stejně moc nedařilo a zvýšenou agresivitou bychom to těžko vylepšili.

Podobný princip lze pochopitelně uplatnit také na týdenní a měsíční bázi a je to rozumné. Za samozřejmost pak považuji, že by obchodník měl mít také stanovený nějaký celkový stop pro případ, že by se mu zcela nedařilo a začal by se propadat do výrazně větší ztráty, než kterou plánoval s ohledem na backtest. V takovém případě je dobré obchodování také přerušit a hledat důvody propadu. Zda jsou systémové (strategii se nedaří), anebo psychologické - obchodníkovi se dlouhodobě nedaří správně obchodovat, tedy exekuovat podle OP.

"Bezpečnost" má i své hranice, pokud bude obchodník ztrácet sice pomalu a postupně, ale neustále a dlouhodobě, tak ho nezachrání ani sebelepší řízení risku. Ale to již není specifikum tradingu, jako toho "nejrizikovějšího" byznysu, ale tak to prostě chodí všude. Abych ale zakončil pozitivně, pokud má obchodník za sebou backtest, má funkční strategii a zvládá ji obchodovat alespoň z poloviny tak dobře jako v paper tradingu, tak není důvod, aby podobné černé scénáře nastaly.